Zpět na blog
Bankovní bezpečnost

Jak banky bojují proti kyberpodvodům: tvrdá čísla, nové technologie a realita roku 2026

Kyberpodvody jsou dnes nejrychleji rostoucí formou kriminality. Útočníci využívají deepfake videa, AI generované telefonáty, falešné investiční nabídky, kopírování platebních karet přes NFC i manipulaci přes WhatsApp a SMS. Banky proto investují miliardy do obrany – a v prvním čtvrtletí 2026 čelí zatím nejtěžšímu náporu.

Aktualizováno: červenec 2026Doba čtení: 8 minut

Banky ročně zachraňují klientům miliardy korun, blokují tisíce podezřelých transakcí a investují do umělé inteligence i osvěty. Útočníci se ale zlepšují minimálně stejně rychle – a první měsíce roku 2026 ukazují, že škoda na jednoho oklamaného klienta se meziročně více než zdvojnásobila. Jak tedy dnes vypadá skutečný souboj bank s podvodníky?

01Statistiky boje

Útoky rostou, škody se zdvojnásobují

Rok 2025 byl pro banky v Česku dosud nejnáročnější. Za celý rok zaznamenaly téměř 91 tisíc útoků na klienty, podvodníkům se přesto podařilo odčerpat přes 2,1 miliardy korun. Bankám se zároveň díky kontrolním mechanismům podařilo zachránit rekordních 12,2 miliardy korun – o 4,2 miliardy více než rok předtím.

První čtvrtletí roku 2026 ale ukazuje, že klid netrvá dlouho. Počet útoků sice stoupl jen mírně, o čtyři procenta na necelých 24 tisíc, jenže podvodníkům se daří brát klientům výrazně víc peněz najednou. Celková škoda dosáhla téměř 799 milionů korun, tedy více než dvojnásobek stejného období loňského roku. Průměrná škoda na jednoho oklamaného klienta se zdvojnásobila na 33 460 korun.

≈ 24 000
útoků na klienty bank v 1. Q 2026 (+4 % meziročně)
799 mil. Kč
škoda za 1. Q 2026 – více než dvojnásobek oproti 1. Q 2025
3,4 mld. Kč
částka, kterou banky v 1. Q 2026 klientům zachránily
33 460 Kč
průměrná škoda na jednoho klienta – dvojnásobek roku 2025

Jak se vyvíjela škoda v čase:

  • 2023: 17 006 útoků, škoda 375,5 mil. Kč, průměr 22 080 Kč na klienta
  • 2024: 20 723 útoků, škoda 357,2 mil. Kč, průměr 17 236 Kč na klienta
  • 2025 (celý rok): téměř 91 000 útoků, škoda 2,1 mld. Kč, banky zachránily 12,2 mld. Kč
  • 1. čtvrtletí 2026: téměř 24 000 útoků, škoda 799 mil. Kč, průměr 33 460 Kč na klienta

Čísla zahrnují i případy, kdy klient platbu sám zadal nebo autorizoval na základě manipulace. Zdroj: Česká bankovní asociace.

Ilustrační vizualizace bankovní ochrany proti kybernetickým podvodům
Ilustrační vizualizace: Bankovní ochrana proti kybernetickým podvodům.
02Nejnebezpečnější scénář

Falešní policisté a bankéři: nejdražší past roku

Nejvíce peněz podvodníci vydělávají na scénáři, kdy se vydávají za policisty nebo bankéře. Od začátku roku 2026 policie eviduje přes 700 takových případů se škodou přesahující 322 milionů korun – průměrná škoda na jednu oběť je přes 720 tisíc korun, v nejhorším případě přesáhla 24 milionů.

Útočníci si na oběti berou čas: dlouhými telefonáty vyvolávají tlak a předstírají, že spolu falešný bankéř a falešný policista spolupracují na „záchraně“ peněz oběti. Přesvědčí ji, že sama poskytla přístup ke svému účtu neznámé osobě, a následně ji navedou k výběru hotovosti nebo k převodu na „bezpečný účet“. Podle policejních statistik je průměrný věk obětí 46 let a ve čtyřech z pěti případů jde o ženy – mladší generace přitom experti řadí mezi nejohroženější kvůli rizikovému chování online.

Nový trik: podvodná „bezpečnostní“ aplikace a NFC

Českem se v poslední době šíří další sofistikovaný scénář. Podvodníci přesvědčí oběť, že jí hrozí napadení účtu, a přimějí ji nainstalovat do telefonu falešnou „bezpečnostní“ aplikaci. Ta pak umí přes technologii NFC vytvořit virtuální kopii platební karty poté, co ji oběť k telefonu jen přiloží. Škody jdou zatím v řádech milionů korun a varovaly před nimi už Česká spořitelna, Komerční banka i Air Bank.
03Technologie boje

Umělá inteligence: zbraň bank i podvodníků

AI je dnes klíčovým nástrojem v boji proti podvodům – ale zároveň i hlavní hrozbou. Banky loni výrazně posílily rozpočty na kyberbezpečnost: podle NÚKIB tak učinilo 56 % finančních institucí, a díky tomu se většinu pokusů o útok podařilo zastavit dřív, než způsobily vážnější škodu.

Jak AI pomáhá bankám:
Zdroj: Analýza sektoru, NÚKIB
  • • Analyzuje transakce v reálném čase
  • • Vyhledává podezřelé vzorce chování
  • • Zastaví platbu ještě před odesláním
  • • Odhaluje účty tzv. bílých koní
  • • Pomáhá i ve vzdělávacích kampaních (např. AI prvky v #nePINdej!)

Jak AI používají podvodníci:

  • • Deepfake videa s politiky, bankéři i celebritami
  • • Falešné investiční nabídky a MLM lákadla
  • • Generované telefonáty imitující bankéře nebo policisty
  • • Automatizované chaty a manipulace přes SMS/WhatsApp

Podle průzkumu ČBA a agentury Ipsos se s podvodnými zprávami v chatovacích aplikacích nebo SMS už setkalo 42 % populace, o rok dřív to bylo jen 26 %. Výrazně přibylo i podvodných videí (deepfaků), vyděračských e-mailů a falešných e-shopů. Index kyberbezpečnosti ČBA proto klesl na 62 bodů – hlavním důvodem je právě masivní nárůst počtu útoků.

04Nová cílová skupina

Mladí lidé a riskantní investice

Podvodníci se nezaměřují jen na seniory. Rostoucí hrozbou jsou riskantní investiční schémata a multi-level marketing, které lákají hlavně mladší lidi obrazem snadného zbohatnutí. Česká bankovní asociace proto společně s Mastercard a organizací Nekrachni spustila kampaň Red Flags – s dokumentárním filmem, materiály pro školy i roadshow po středních školách.

Proč jsou mladí zranitelní

Experti upozorňují, že mladší generace častěji otevírají neznámé odkazy a používají jedno heslo pro víc účtů. Zároveň je běžný tlak „investuj co nejdřív“ paradoxně posilován i osvětou o finanční gramotnosti – lidé z Nekrachni se pro přípravu kampaně infiltrovali přímo do investičních skupin na sociálních sítích, aby zmapovali, jak lákání na luxus a rychlý zisk skutečně vypadá zevnitř.
05Praktický test

Jak poznat, že vám opravdu volá banka

Většina scénářů popsaných výše stojí na jedné věci: přesvědčit vás, že máte na lince skutečně bankéře nebo policistu. Existuje ale pár jednoduchých pravidel, která platí bez výjimky a která si stačí zapamatovat.

  • Banka od vás nikdy nechce PIN k platební kartě.
  • Banka od vás nikdy nechce celé heslo ani kompletní kód z SMS.
  • Banka po vás nikdy nechce převod peněz na „bezpečný“ nebo „kontrolní“ účet.
  • Banka po vás nikdy nechce instalaci aplikací pro vzdálený přístup, jako je AnyDesk nebo TeamViewer, ani žádné „bezpečnostní“ aplikace.
  • Máte-li jakoukoli pochybnost, hovor ukončete a zavolejte zpět na oficiální číslo banky, které si sami dohledáte na její webové stránce nebo na zadní straně platební karty.

Co dělat, když máte podezření na podvod

  1. 1Přerušte hovor – i uprostřed věty.
  2. 2Sami se přihlaste do internetového bankovnictví a zkontrolujte účet a poslední transakce.
  3. 3Zavolejte své bance na oficiální linku, kterou si sami dohledáte, ne na číslo, které vám dal volající.
  4. 4Pokud je potřeba, nechte si kartu zablokovat.
  5. 5Podejte oznámení Policii ČR, ideálně i s čísly, ze kterých vám volali nebo psali.

Co si z článku zapamatovat

Banky zachraňují klientům rekordní sumy díky investicím do AI a moderních bezpečnostních systémů. Útočníci ale zdokonalují stejné technologie – proto škoda na jednoho oklamaného klienta v poslední době prudce roste, i když se počet útoků zvyšuje jen pozvolna. Nejúčinnější obranou zůstává kombinace bankovních systémů a ostražitosti klienta, který neinstaluje neznámé aplikace, nepřikládá kartu k cizím zařízením a nikdy nesděluje citlivé údaje ani po telefonu od „banky“ nebo „policie“.

Zdroje a reference:

  • • Česká bankovní asociace (ČBA) – čtvrtletní statistiky kyberpodvodů 2024–2026
  • • Policie ČR – Kybernetická kriminalita v ČR, kategorie „falešní policisté a bankéři“
  • • NÚKIB – Threat Landscape 2026
  • • Kampaně ČBA #nePINdej! a Red Flags (ve spolupráci s Mastercard a Nekrachni)

Nejste si jistí podezřelou situací?

Nechte naši AI poradit, jak si nastavit vrstvenou ochranu, aktualizace a zálohování. Krok za krokem, srozumitelně.

Ověřit podezřelou situaci